ODDĚLENÍ HERECTVÍ

" Máme-li sen,máme i sílu proměnit sen ve skutečnost. " 

Vedoucí oddělení: MgA. Veronika Stropnická - Žilková

Zástupce vedoucí oddělení: Mgr. Cyril Navrátil

 

ODDĚLENÍ HERECTVÍ

 

Motto oddělení : 
" Máme-li sen,máme i sílu proměnit sen ve skutečnost. " 

 

O oddělení : 

KONCEPCE VÝCHOVY MLADÝCH HERCŮ

Výběr studentů 
Při výběru i následném studiu je třeba respektovat dnešní možnosti uplatnění herců po absolutoriu. 
30 procent mladých herců odchází do stálého angažma v divadlech.
50 procent zůstává na volné noze a uplatní v televizi,dabingu,moderování a příležitostnou prací v divadle,muzikálech 
20 procent se věnuje práci v marketingu a v ostatních uměleckých oborech. 
Konzervatoř by měla studenty připravit na všechny alternativy následné obživy a vybrat pro studium vhodné adepty.
Výchovné cíle bych rozdělila do těchto kategorií:
rozvoj osobnosti,
obecná vzdělanost
herecké řemeslo
etika herce 
základy všestranné kreativity 

ROZVOJ OSOBNOSTI
-posílení volních vlastností,schopnost překonávání překážek
-úspěch,neúspěch vnímat jako hnací motor 
-pojmenování sebe sama jako základního hereckého typu a rozvoj své všestrannosti
-boj se studem, schopnost otevřít se jako základ kreativity 

OBECNÁ VZDĚLANOST
-vnímání kulturního světa a snaha o nalezení osobního vztahu k současné dramaturgii
-společná návštěva divadel, koncertů,výstav,četba-rozbor 
-návštěva zkoušek v divadle,rozbor postavy,záměr režiséra a interpreta 
-dramaturgické minimum-náhled na postavu v kontextu hry 

HERECKÉ ŘEMESLO 
-nácvik emocionální pružnosti,schopnost rychlé proměny pocitů 
-rozšíření emocionální škály 
-technika ,cvičení paměti, vizualní i verbální 
-vnitřní i vnější proměna postav-fyzická odlišnost podle typu 
-propojení fyzické dovednosti s vnitřním obsahem 

ETIKA HERCE 
-profesionalita,dochvilnost,kázeň,úcta,morálka
-duševní hygiena,relaxace po napětí 
-sebeprezentace v mediích a při konkursech 
-komunikace s novináři,základy společen.chování 
-stavovská čest a související herecké „manýry“ 

ZÁKLADY VŠESTRANNÉ KREATIVITY 
-práce před kamerou,fotoaparátem 
-práce s textem-autorské minimum,moderace,vlastní autorské psaní moderace 
-rozhlasové a dabingové herectví-práce s mikrofonem

MgA. Veronika Žilková

Jedna z nejpopulárnějších českých hereček současnosti, Veronika Žilková, pochází z umělecké rodiny. Jejím otcem byl známý hudební pedagog a flétnista Václav Žilka (1924-2007). Jako celá rodina, tak i Veronika se od dětství věnovala hudbě (hrála na flétnu), ale na rozdíl od svých dvou starších sourozenců, kteří jsou dnes profesionálními hudebníky, její cesta směřovala jinam. Po maturitě začala studovat psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studim přerušila po prvním semestru. V návaznosti na dětské zkušenosti ve folklórních souborech se chtěla věnovat lidovému tanci, ale nakonec nastoupila ke studiu herectví na DAMU, které dokončila v roce 1985.

Před filmovou kamerou stála Veronika Žilková poprvé v osmnácti letech, kdy se soubor Chorea Bohemica (v němž vystupovala) objevil ve filmu DÍVKA S MUŠLÍ (1980). Ještě jako adeptka herectví pak dostala velké příležitosti v několika filmech. Dceru hlavního hrdiny Evu ztvárnila ve smutné komedii SAMOROST (1983), známější je ale její hlavní role (po boku Jana Čenského) v komedii KDYŽ ROZVOD, TAK ROZVOD (1982). Zajímavé možnosti jí pak přinesly životopisné filmy PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983) nebo LEV S BÍLOU HŘÍVOU (1986), v nichž ztvárnila postavy dcer J. A. Komenského a Leoše Janáčka. Od druhého ročníku na DAMU vystupovala také na divadelním jevišti a v Činoherním klubu hrála v představení Rodina Tótů.

Filmografie Veroniky Žilkové, připomeňme například postavu vězeňské dozorkyně v seriálu PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU (1992), nadále hrála také v pohádkách a inscenacích. V polovině 90. let jí nakonec velkou a umělecky hodnotnou šanci poskytl znovu film – za svou kreaci umírající Marjánky v melodramatu ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996) získala Českého lva. Na stejnou cenu byla pak znovu nominována za hlavní ženskou roli v zajímavě pojatém filmu OTESÁNEK (2000). Mezitím si stále udržovala pozornost svými televizními vystoupeními a její stoupající popularita vyvrcholila hlavními rolemi v seriálech TO JSEM Z TOHO JELEN (2000) a ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA (2001), které však prošly obrazovkami bez většího zájmu diváků. Do přelomu tisíciletí spadá také začátek spolupráce s Richardem Genzerem a Michalem Suchánkem na pořadu TV Nova TELE TELE (2000-2007). Tento projekt po celou dobu svého několikaletého vysílání narážel na kontroverzní přijetí, měl řadu nadšených fanoušků i zarputilých odpůrců a přes jeho nevyváženou kvalitu mu nelze upřít vysokou sledovanost a také vítězství v kategorii Pořad roku v divácké anketě televize Nova. Veronika Žilková zde zastupovala ženský prvek a na pořadu se podílela i jako scénáristka

Renée Nachtigallová, DiS.

1976 - Absolventka Státní konzervatoře v oboru sólový zpěv a pedagogika 
Během studia hlasatelka československé televize, spolupráce s Vokálním souborem Lubomíra Pánka 
1981- 1993 – sólistka opery Národního divadla v Praze 
koncertní spolupráce s dirigenty J. Bělohlávkem, L. Peškem, P. Altrichterem, J. Štychem, M. Válkem a dalšími 
hostování v operách - Brno, Liberec, České Budějovice, Bratislava 
Zahraničí - Japonsko, Německo, Rakousko, Belgie, Dánsko, Švýcarsko, Francie, Lucembursko, USA 
Nahrávky: Český rozhlas, Panton, OHDP (W. A. Mozart, A. Dvořák, G. Verdi, G. Puccini, A. Ponchielli, P. I. Čajkovský, B. Britten, A. Schönberg, J. Křička, J. I. Linek, E. Vannini, A. Ariosti 
1991 – Originální hudební divadlo Praha (založila s Tomášem Hášou, od r. 2000 vede divadlo sama) - představení Noc s Mozartem, pod záštitou UNESCO Kouzelný Dvořák, Don Giovanni 1787, Když Strauss, tak Johann, Ohňostroj operních a operetních melodií, Kouzelná flétna Na Vídeňce a další. Kromě českých scén hostovali např. v Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Dánsku, Finsku. Kouzelný Dvořák a Don Giovanni 1787 reprezentoval Českou republiku na výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. 
2005 – první „opera v Šárce“ Prodaná nevěsta (s Janou Divišovou uvádí od r. 2005 v místě původního přírodního divadla české opery. Pravidelně první víkend v září, ve spolupráci s ND Praha, vstupné zdarma, účast publika - vždy několik tisíc) 
2006 – 1. ročník festivalu Ad honorem Mozart (celkem 9 ročníků mezinárodního festivalu s pěveckou soutěží a mistrovskými kurzy - finále soutěže s orchestrem probíhalo ve Stavovském divadle) 
2009 – pedagogická činnost - ZUŠ V. Talicha v Berouně 
Finálové umístění žáků v soutěžích včetně prvních cen - Česko zpívá, San Remo Junior 2017, Písňová soutěž Bohuslava Martinů, Allegro, Slavíci ve školní lavici, Duškova soutěž, Soutěž Základních uměleckých škol ČR, Dětský slavík, Brdský kos a další.

Zuzana Bydžovská, DiS.

Zuzana se narodila 10. října 1961 v Mostě. Pochází z lékařské rodiny. Po ukončení studia Státní konzervatoře v Praze se stala členkou hereckého souboru Divadla Na zábradlí. V letech 1990-2000 byla v angažmá v Národním divadle a od divadelní sezóny 2000/2001 je opět v Divadle Na zábradlí. Hostuje rovněž v divadlech Ungelt a Kalich. Ve filmu debutovala už jako jedenáctiletá v dětském snímku Věry Šimkové-Plívové PŘIJELA K NÁM POUŤ. Brzy se stala jednou z nejobsazovanějších televizních hereček, pamětihodné jsou například inscenace TEN SVETR SI NESVLÍKEJ, JESTLI JEDNOU ODEJDU (v obou hrála dceru Ivy Janžurové) nebo PŘÍPAD PLATFUS, všechny v režii Františka Filipa. Hrála v seriálech - od ROZPAKŮ KUCHAŘE SVATOPLUKA přes HOTEL HERBICH až po HOSPODU, ve filmech "starých bardů" (HELIMADOE i UČITEL TANCE Jaromila Jireše), ale účinkovala i v debutech: Petra Zelenky (KNOFLÍKÁŘI), Bohdana Slámy (AKÁTY BÍLÉ) či Moniky Elšíkové (ARCHA PRO VOJTU). V posledních letech se však - s výjimkou Zelenkových PŘÍBĚHŮ OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ a Vorlova GYMPLU - věnuje hlavně TV inscenacím a divadlu. Za matku Petra právě ve snímku GYMPL získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Jarmila Žilková, DiS.

Vystudovala Pražskou konservatoř obor zpěv a hra na harfu. Ještě v době studií byla oceněna na interpretačních pěveckých soutěžích v Karlových Varech a v Brně. Se svým otcem, flétnistou Václavem Žilkou, spolupracovala jako zpěvačka a harfenistka v komorním souboru Pražské duo. Svůj zpěv doprovázela na harfu po vzoru irských zpívajících harfenistů. Tímto nevšedním spojením inspirovala české komponisty k napsání hudby, kterou premierovala na koncertech Pražského dua. Petr Eben jí věnoval známé Truvérské písně. V Národním divadle vystoupila v rolích první žínky v Rusalce, Barberiny ve Figarově svatbě a pod., v ostravské opeře ztvárnila Mařenku z Prodané nevěsty, na zájezdech v Německu si zazpívala roli první dámy v Kouzelné flétně. Jako mnohaletá členka renomovaného komorního tělesa PKS, i jako solistka PKO, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Filharmonie Brno, Moravské filharmonie Olomouc vystoupila na nejvýznačnějších koncertních a festivalových operních podiích u nás , v celé Evropě, Asii, Latinské Americe, Austrálii a natočila bezpočet snímků pro Český rozhlas a televizi, Supraphon, Chandos aj. V posledních letech se prosadila ve vysílání Českého rozhlasu stanice Vltava, kde se autorsky podílela na pořadu Slovo o hudbě, věnovanému tkzv. vážné hudbě, jejím autorům a interpretům. Již několik let se věnuje pedagogické činnosti . Netradičním a ojedinělým způsobem se věnuje vzdělávání dětí a mládeže ve své hudební škole v Praze.

Roman Hájek, DiS.

 Oba jeho rodiče pracovali v oddělení film. střihu ve FSB. První hereckou průpravu získal u J. Steimarové  v dramatickém kroužku LŠU a další vzdělání si prohloubil na Státní konzervatoři v Praze, po jejímž absolvování (1981) byl angažován do ostravského Státního divadla (Ifigenie v Aulidě , Bouře ) a zároveň působil v experimentálním studiu Bouře. Pak byl členem oblastních divadel v Příbrami, Hradci Králové a Kladně. Před kamerou začínal jako patnáctiletý v drobných chlapeckých a jinošských postavách, např. ve filmech Romance za korunu  (1975), (Profesoři za školou , 1975), Hop – a je tu liodoop  (1977), Zrcadlení  (1977), Kluci z bronzu  (1980), Svítalo celou noc  (1980). V 80. letech mu epizodních i vedlejších roliček rychle přibývalo: svobodník (Zralé víno , 1981; Černá punčocha , 1986), mechanik (Sny o Zambezi , 1982), pilot Palo (Pod nohama země , 1983), Věřin ženich (Až do konce , 1984), host (Prodavač humoru , 1984), mladík (Kouzelníkův návrat , 1984), příslušník VB (Mravenci nesou smrt , 1985), projektant Dlesk (Podfuk , 1985), pohraničník (Já nejsem já , 1985; Béďa (Tísňové volání , 1985), poručík VB (Zátah , 1986), novinář (Zkrocení zlého muže , 1986), lékař (Vlastně se nic nestalo , 1988) a buršák (Evropa tančila valčík , 1989). Naposled si ve filmu zahrál v zahraničních produkcích, které se natáčely u nás (Burning secret , 1988; Kaspar Hauser , 1992). Vynahrazuje mu to účinkování na obrazovce v inscenacích a filmech (Modrá zelená zóna , 1986; Cesta za hvězdným prachem , 1986; O perníkové chaloupce , 1987; Putování po Blažených ostrovech , 1989; Stopař , 2000), a zejména v seriálech (Arabela , 1979; Malý pitaval z velkého města , 1992; Dynastie Nováků , 1992; Stavy rachotí , 1993; Návštěvníci , 1983; Sanitka , 1984; Chlapci a chlapi , 1988; Případ pro zvláštní skupinu , 1989; O lidech a zvářatech , 1994; Život na zámku , 1995; Na lavici obžalovaných justice , 1998; Šípková Růženka , 2001; Náves , 2006). Věnuje se pilně i dabingu.

MgA. Martina Gasparovič Bezoušková

Mgr. Jaroslava Tvrzníková

Jedna z hvězd českého filmu přelomu padesátých a šedesátých let Jaroslava Tvrzníková pochází z Prahy, kde se narodila na počátku druhé světové války. Od dětství měla široký okruh mimoškolních aktivit, na střední škole v jejích zájmech dominovala archeologie, kterou chtěla studovat. Mezitím ale přišly první filmové role – a to nijak malé, které nakonec jejím krokům daly zcela jiný směr. Ještě na základní škole se objevila v dětském filmu MŮJ PŘÍTEL FABIÁN (1953). V šestnácti letech jí byla svěřena hlavní role osiřelé dívky Bláži v dodnes známém filmu ROBINSONKA (1956). Dnes se tento příběh může zdát zastaralý, v polovině padesátých let ale znamenal oživující odklon od základní tvůrčí koncepce československé kinematografie. O rok později pak ztvárnila menší role v dodnes ceněných filmech ROČNÍK 21 (1957) a ŠTĚŇATA (1957), které opět vybočovaly z tehdejší filmografie. První ze jmenovaných filmů režíroval Václav Gajer, který pak Tvrzníkovou vyzval ke spolupráci ještě několikrát. Velké filmové role nastartovaly Jaroslavě Tvrzníkové kariéru a to ji místo plánovaného studia archeologie přivedlo do Studia E. F. Buriana (1957-1959), kde získala první odbornou průpravu v herectví. Ve studiu pak pokračovala na DAMU, kterou absolvovala v roce 1962. Souběžně s tím nadále točila a ještě před dokončením studií odehrála další velké filmové role. V dodnes slavné komedii PÁTÉ KOLO U VOZU (1958) byla dcerou ústředního manželského páru (M. Nedbal, V. Fabianová). Další role Jaroslavy Tvrzníkové – opět rozsahem střední až hlavní – dnes můžeme zařadit do kategorie kuriozit vzhledem k značnému ovlivnění dobou svého vzniku, nicméně tehdy šlo o značně populární filmy, které pomáhaly dotvářet Tvrzníkové její herecký profil a především jí budovaly širokou popularitu. Takový byl film SEDMÝ KONTINENT (1960), jehož základní téma meliorace bažin naznačuje umělecké kvality snímku; zde Tvrzníková hrála hlavní roli mladé Věry (jejího otce hrál Jaroslav Marvan). V dalších dvou filmech, KRÁLÍCI VE VYSOKÉ TRÁVĚ (1961) a NESCHOVÁVEJTE SE, KDYŽ PRŠÍ (1962) vytvořila moderně pojaté postavy učitelek. Značného významu nabyla také práce s hlasem Tvrzníkové a počátkem 60. let v několika dobově populárních komediích nadabovala začínající neherečky. Za krasobruslařku Milenu Kladrubskou mluvila ve filmu LEDOVÍ MUŽI (1960), poté z plátna promluvila místo Karly Chadimové ve „spartakiádní“ veselohře VALČÍK PRO MILIÓN (1960), následně dabovala Hedu Škrdlantovou ve filmu SPADLA S MĚSÍCE (1961). V pozdějších letech dabovala i filmy a seriály ze zahraniční produkce.

 
 

Martina se narodila v umělecké rodině v Praze na Malé Straně. Již od předškolního věku se věnovala klasickému baletu v přípravce ND, stepu a zpívala v Dětském pěveckém sboru Čs. rozhlasu. Později soutěžila ve společenském a výrazovém tanci. V letech 1979–1984 vystudovala herectví na Divadelní fakultě AMU pod vedením Miloše Nedbala, Jany Hlaváčové, Františka Laurina; absolvovala v Divadle DISK hrou V. K. Klicpery: Každý něco pro vlast v režii Jana Buriana. Po promoci se stala členkou hereckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové, hostovala v pražském Švandově divadle, v poetické kavárně Viola a v Divadle v Řeznické. Dalším divadelním krokem bylo angažmá ve Středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Na jevišti tohoto divadla vytvořila řadu rolí ve hrách světových i českých autorů. Je známá také jako filmová a televizní herečka. Vytvořila desítky rolí pod vedením významných českých režisérů např. František Vláčil, Antonín Kachlík, Otakar Vávra, Věra Chytilová, Ladislav Smoljak, Věra Jordánová, Václav Vorlíček, F. A. Brabec, Irena Pavlásková, Milan Cieslar, Tomáš Vorel. Od roku 2014 působí jako pedagog jevištní mluvy na Katedře činoherního divadla DAMU. Zároveň přednáší na Filozofické fakultě UK v Praze na Univerzitě třetího věku program Mluvit či nemluvit. Od letošního roku vyučuje na Konzervatoři Jana Deyla a také Mezinárodní konzervatoři Praha.

Ivan Horňák, DiS.

Interpretačné kurzy 

-Majstrovské kurz v rámci programu

„Rok české hudby“ 2014 - Bratislava 
-Medzinárodné majstrovské kurzy

„Schola Arvenzis“ 2014 – Dolný Kubín 
-Medzinárodné majstrovské kurzy

„Schola Arvenzis“ 2015 – Dolný Kubín 
-Medzinárodné majstrovské kurzy

„Schola Arvenzis“ 2016 – Dolný Kubín 
-Medzinárodné interpretačné

kurzy „Konvergencie“ 2016 –

Bánovce nad Bebravou 
- Medzinárodné majstrovské

kurzy „Schola Arvenzis“ 2017 – Dolný Kubín 

Umelecká činnosť klavírna 
-Klavírna spolupráca s Evanjelickým cirkevným zborom na pôde Slovenska i v zahraničí 
-Klavírna spolupráca – korepetície 
-Klavírne recitály na pôde Slovenska i v zahraničí 
-Účinkovanie na súťaži "Delia Steinberg" v Madride 
-Úspešne prijatý na Tel Aviv university - Buchmann-Mehta school of music v Izraeli ( štúdium ukončené v 2018 ) 

Umelecká činnosť s bicími 
-Účinkovanie na Bratislavských jazzových dňoch 
-Koncert s jazzovou kapelou v Slovenskom rozhlase v rámci súťaže Jazz start up 
-Účinkovanie na súťaži - Nové tváre slovenského jazzu 
-Množstvo koncertov s jazzovým zoskupením v hudobných kluboch, na väčších a menších hudobných i nehudobných podujatiach 
-Účinkovanie na jazzovom festivale Trnavský jazzyk 
-Spolupráca na mnohých hudobných projektoch v hudobných štýloch ako pop, jazz, hip-hop, funk, soul, RnB, fusion, modern jazz, experiments 
-Cena poroty na súťaži "Beat forum" 
-Aktívne pôsobenie s jazzovými kapelami 

MgA. František Skřípek

Herec František SKŘÍPEK je syn televizního architekta a jevištního výtvarníka Františka Skřípka (*1923). Absolvoval DAMU (1974) a nastoupil do angažmá v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, roku 1990 se stal hercem a vedoucím provozu pražského Studia Ypsilon a od roku 1994 působí jako herec a ředitel Městského divadla Mladá Boleslav. Vedle herectví se věnuje uměleckému přednesu, který i vyučoval na DAMU (1981–90). Stal se trojnásobným vítězem celostátní soutěže mladých profesionálů v uměleckém přednesu (1974, 1975 a 1979). Jeho skromná filmografie obsahuje převážně politicky exponované tituly, příběhy o problémech současné mládež a snímky s kriminálními zápletkami, kde se objevil v menších úlohách kluka (Maturita za školou, 1973), studenta (Poslední ples na rožnovské plovárně, 1974), syna ředitele taxislužby (Za volantem nepřítel, 1974), uprchlíka z totálního nasazení (Mys dobré naděje, 1975), četaře (Drsná Planina, 1979) a svazáka (Koncert, 1980). Nakonec ho neminula ani role hlavního hrdiny, jakého zosobňoval mladý idealistický učitel Jan Poncar v Traplově pedagogické agitce Velké přání (1981), ale zároveň šlo o zatím poslední úlohu na film. plátně. Zahrál si i ve studentském filmu FAMU (Vidět dvojmo, 1983). Postavy chlapců a mladíků hrál také v televizi (Lítost, 1970; Puding à la Chipolatta, 1972; Tomík v nesnázích, 1976), kde se objevil i v seriálu Nejmladší z rodu Hamrů (1975) a zatím naposled v pohádce Perníkářka a větrný mládenec (1990).

Mgr. Monika Brabcová, Ph.D

Dramaturgyně, novinářka, textařka, doktorka teatrologie. Vystudovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Teorie a dějiny divadla a interaktivních médií, včetně doktorského studijního programu (titul Ph.D.), kde také přednášela. V divadelní praxi začínala jako asistentka režie a šéfredaktorka divadelního časopisu, následně jako dramaturgyně (činohra, muzikál, opereta) v Městském divadle Brno a v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Pro tuto scénu také přeložila anglickou operetu Gilberta&Sullivana Piráti z Penzance, která tu měla českou premiéru. Podílela se také na nových českých překladech muzikálu Zpívání v dešti a operety Rose Marie. V poslední době se věnuje žurnalistice, především rozhovorům s celebritami, spolupracuje s divadly, píše zpěvní texty a divadelní i filmové scénáře.

Mgr. Cyril Navrátil

srpen 2020 Výkonný producent české premiéry hry Lopeho de Vega–Ženy a sluhové

květen 2019 – březen 2020 Cestopis Crossing Israel pro Českou televizi (produkce, spoluautor projektu)

květen 2019- současnost Scénáře pro Český rozhlas 2

listopad 2017 – březen 2019 Project manager pro ITC International – ICT4LWUL (Erasmus+) ve spolupráci s Rumunskem, Polskem, Maďarskem, Estonskem a Itálií

červen 2015 – březen 2019 Course coordinator pro ITC International – Riom (FR), Paříž, Barcelona, Londýn, Helsinki, Karlshamn (SE), Gela (IT)

září 2014 – prosinec 2014 Učitel španělštiny na Collège Jean Rostand (Bellerive sur Allier, Francie)

březen 2013 – květen 2013 Konsekutivní tlumočení (čj-šp, šp-čj) – Megatech industries, Liberec 2012 – současnost Překlad divadelních her ve spolupráci s agenturou DILIA (AJ, FJ, ŠJ) 2008 – 2011 Překlad filmů pro společnosti Sproalfa dabing, Barrandov (AJ, ŠJ, FJ) 2008 – současnost Lektorská činnost: španělština, angličtina, čeština a dějiny umění (soukromá i pro jazykovou školu Glossa)

Bc. Agáta Hanychová

 

 je česká modelka, majitelka modelingové agentury, moderátorka a také herečka. Vystudovala Střední odbornou školu umění a managementu – ŠUM Praha (obory fotografie, produkce, režie, kamera). V roce 2010 vystudovala také obor Tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, kde získala titul BcA V roce 2005 se stala II. vicemiss České republiky. Dále působí jako fotografka pro časopis Story. V roce 2013 moderovala noční show 4. řady reality show VyVolení. V roce 2020 je moderátorkou na Mall TV v pořadu Mall Boxing (společně s Natálií Kotkovou nebo Jitkou Nováčkovou).

Je také tiskovou mluvčí nadace Prosaz, která se věnuje starším vozíčkářům. V roce 2009 nechala vydražit svou víkendovou společnost v internetové aukci pro charitativní účely na serveru www.blazniveaukce.cz pro nadaci Blesk Srdce dětem.

MgA. Petr Jeřábek

Divadelní projekty: 2020 Don Pedro (Lope de Vega: Ženy a sluhové, režie: Petr Smyczek, Zámek Plumlov) 2020 Mára (Adam Skala: Zářez, režie: Kateřina Jonášová a kolektiv, online představení Divadla Na Fidlovačce) 2020 Fistach (Andrzej Saramonowicz: Testosteron, režie: Tomáš Svoboda, Divadlo Na Fidlovačce) 2019 Jidáš (Lot Vekemans: Jidáš, režie: M. Řezníček, H20 – bytové divadlo) 2019 Neumann (Šabach, Hřebejk, Jarchovský, Hlas: Šakalí léta, režie: A. Skala, Divadlo Na Fidlovačce) 2016 - 2018 Jonáš Walda (autorská inscenace: Pomezí, režie: L. Brychta, K. Součková, Š. Tretiag, Pomezí z.s.) 2016 až dodnes Zeivel Tele (autorská inscenace: Hlavouni aneb Hlupáci z Chelmu, režie: A. Klimešová, Studio DAMÚZA) 2016 Beatník (autorská inscenace: Všichni zešílíme, režie: A. Klimešová, Svaťák Štvanice) Filmové a televizní projekty: 2019 Bóža (Specialisté: Zanzibar (e90) a Bóža (e103), režie: R. Valentko a R. Šveda, Tv Nova) 2018 Šimon (krátký film: Cukr, režie: T. Vejvodová, FAMU) 2017 Adam (Inspektor Max: Závody se smrtí, režie: P. Nikolaev, seriál ČT) 2017 Kluk (krátký film: Motýl, režie: K. Šindelář, FAMO)

Adresa

Olšanská 55/5, Praha 3, 130 00, Žižkov

 
Email:

konzervator.praha@seznam.cz

 
Tel:

608 359 995

Studijní oddělení:  úřední hodiny

PO a PÁ  13 - 15h
ÚT, STŘ, ČT  9 - 13h
 
V době letních prázdnin

STŘ 9-12, 13-14:30h

Kontakty

Vedoucí studijního oddělení

Mob : 608 359 995, Tel : 272 096 419

 

Ludmila Vacková - Odborná referentka

Mob: 777 712 478

2019  INTERNATIONAL CONSERVATORY PRAGUE

Web design Michal Šaray

  • Black Facebook Icon
  • Black Instagram Icon